Přezkouškovaná,“ říká o současné podobně maturit ředitel ústecké „umprumky“

Ústí n. O. – Vysvědčení jsou roz­dá­na, brá­ny základ­ních i střed­ních škol se posled­ní červ­no­vý den na dva měsí­ce uza­vře­ly. Ředitel Střední ško­ly umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé Ústí nad Orlicí Zdeněk Rössler se v násle­du­jí­cím roz­ho­vo­ru zamýš­lí nad aktu­ál­ní­mi téma­ty, kte­ré hýbou škol­stvím: jed­not­né při­jí­ma­cí i matu­rit­ní zkouš­ky či inklu­ze.

Letošní matu­rit­ní zkouš­ky nezvládlo v Česku prů­měr­ně bez ohle­du na typy škol přes 20% adep­tů, na umprum­ce při­bliž­ně kaž­dý čtvr­tý. O čem tako­vá neú­spěš­nost vypo­ví­dá?
Čtvrtina neú­spěš­ných není pří­liš vel­ká novin­ka, v minu­lých letech byly výsled­ky obdob­né. Odpovídá to sou­čas­né­mu sta­vu vzdě­lá­va­cí­ho sys­té­mu, respek­ti­ve střed­ní­ho vzdě­lá­vá­ní. Vytvořily se snad­něj­ší pod­mín­ky pro stu­di­um matu­rit­ních obo­rů. To zna­me­ná, že napří­klad neby­ly dosud pří­liš jed­not­ně upra­vo­vá­ny při­jí­ma­cí zkouš­ky, respek­ti­ve nemu­se­ly se do nich hlá­sit všech­ny ško­ly, všech­ny kra­je. Pokud pro­bí­ha­ly, neby­lo sjed­no­ce­né jejich hod­no­ce­ní. Se zave­de­ním jed­not­ných při­jí­ma­cích zkou­šek  bude pro­bí­hat výběr žáků ke stu­diu  na zákla­dě jed­not­ných kri­té­rií.  Zvýší se tlak na pří­pra­vu žáků ke stu­diu a dojde k jejich roz­lo­že­ní do obo­rů s matu­ri­tou nebo výuč­ním lis­tem pod­le aktu­ál­ních stu­dij­ních před­po­kla­dů. Tento regu­la­tiv by se měl pro­je­vit také ve výsled­cích vzdě­lá­vá­ní.

Maturitní zkouš­ky také letos při­nes­ly jeden dost zásad­ní pro­blém, kte­rý ovšem zůstá­vá stra­nou zájmu vět­ši­ny médií. Mohl bys­te jej popsat?
V posled­ních letech se také poměr­ně výraz­ně roz­ší­řil počet žáků s upra­ve­ný­mi pod­mín­ka­mi matu­rit­ní zkouš­ky. Upravené pod­mín­ky jsou však mnoh­dy jejich nosi­te­li pře­ce­ňo­vá­ny a v  někte­rých ohle­dech mohou zůstat pou­ze na papí­ře. Když pak dojde k vlast­ní zkouš­ce, dochá­zí k urči­té­mu roz­ča­ro­vá­ní a zkla­má­ní.

Máte na mys­li napří­klad spo­leč­né didak­tic­ké tes­ty, v nichž nejsou při­způ­so­be­né pod­mín­ky žáků zohled­ně­ny?
Přesně tak. Pro hod­no­ce­ní  didak­tic­ké­ho tes­tu nejsou pod­mín­ky upra­ve­né tak, jak jsou napří­klad ve slo­ho­vé prá­ci. Když to pře­ve­du do situ­a­ce v naší ško­le, tak neú­spěš­ní žáci u didak­tic­ké­ho tes­tu v čes­kém či ang­lic­kém jazy­ce před­sta­vu­jí přes tři pro­cen­ta v cel­ko­vém počtu neú­spěš­ných.

Dá se před­po­klá­dat, že podob­ná čís­la budou pla­tit celo­stát­ně. Upozorňovali jste na ten­to pro­blém?
V minu­lých letech jsme si to tak sil­ně neu­vě­do­mo­va­li, až u letoš­ních zkou­šek byl vliv tes­tu výraz­něj­ší. Podali jsme dotaz na Cermat, jakým způ­so­bem jsou u didak­tic­ké­ho tes­tu zohled­ňo­vá­ni žáci s při­způ­so­be­ný­mi pod­mín­ka­mi. Odpověď z Cermatu zní, že u didak­tic­kých tes­tů při­způ­so­be­né pod­mín­ky v tom­to smys­lu nejsou. Zohlednění spo­čí­vá pou­ze v úpra­vě časo­vé­ho limi­tu, niko­liv v hod­no­ce­ní.

Mediálně vděč­né jsou v čes­kém jazy­ce pou­ze „mini­kau­zy“ typu loň­ské­ho Jidáše či letoš­ní­ho epi­ze­u­xis, ale výše uve­de­ný pro­blém je pře­ci mno­hem závaž­něj­ší a pře­de­vším sys­té­mo­vý, že?
Ano, je to sys­té­mo­vý pro­blém a navíc sou­vi­sí s den­ně sklo­ňo­va­nou inklu­zí. V rám­ci inklu­ze jsou pod­mín­ky na základ­ních ško­lách upra­vo­vá­ny a otáz­kou je, jakým způ­so­bem budou upra­vo­vá­ny na střed­ních ško­lách, zejmé­na s ohle­dem na matu­ri­ty. A to v tuto chví­li nikdo neví.

Obáváte se, že žáky s při­způ­so­be­ný­mi pod­mín­ka­mi budou ško­ly udr­žo­vat v něko­li­ka­le­té ilu­zi, kte­rá se v čase matu­rit­ních zkou­šek najed­nou roz­ply­ne?
Mám z toho oba­vy. Na dru­hé stra­ně nejsem pří­z­niv­cem toho, aby byl celý sys­tém tak­to ote­vře­ný, pro­to­že to zaklá­dá dal­ší pro­blémy. Na jed­né stra­ně je posky­to­va­ná něja­ká úle­va, na dru­hé vzni­ka­jí odmí­ta­vé reak­ce.  Někdy je oprav­du vel­mi slo­ži­té vysvět­lo­vat žákům a jejich rodi­čům roz­díl­né pří­stu­py k hod­no­ce­ní žáků s uzpů­so­be­ním a bez uzpů­so­be­ní vzdě­lá­va­cích pod­mí­nek.

Kamenem úra­zu spo­leč­ných matu­rit je zkouš­ka z mate­ma­ti­ky, opro­ti ostat­ním má výraz­ně vyš­ší neú­spěš­nost. Proč čes­kým stře­do­ško­lá­kům počí­tá­ní nejde?
Podle mého názo­ru z výu­ky mate­ma­ti­ky už na základ­ní úrov­ni vymi­zel dril. Konkrétně mám na mys­li tře­ba náso­bil­ku, kte­rou řada dětí nemá zaži­tou. Mám pocit, že  se také tro­chu upus­ti­lo od vychá­ze­ní z defi­nic, ze  kte­rých se  vyvo­zu­jí násled­ná řeše­ní. Čím poz­dě­ji se na dítě tla­čí, aby roz­vi­nu­lo svůj základ­ní mate­ma­tic­ký apa­rát, tím je to méně úspěš­né. Matematiku je tře­ba pou­ží­vat a vyu­ží­vat.

Máte na mys­li prak­tic­kou mate­ma­ti­ku?
Přesně tak. Děti nejsou od gene­ra­ce před dva­ce­ti lety až tak odliš­né, ale výsled­ky v mate­ma­ti­ce se zhor­ši­ly. S tím­to pro­blé­mem boju­je­me na střed­ní ško­le od prv­ní­ho roč­ní­ku. Situace, kdy si žák na střed­ní ško­le vypo­má­há prs­ty na rukou při řeše­ní náso­bil­ky, není zrov­na oje­di­ně­lým jevem.

Vyučující mate­ma­ti­ky, s nimiž jsem tes­ty pro­bí­ral, se vesměs sho­du­jí, že zadá­ní není pří­liš slo­ži­té a nároč­nost spo­čí­vá spí­še v časo­vé rovi­ně. Je správ­né pre­fe­ro­vat prá­vě toto kri­té­ri­um?
Jestliže žák nemá myš­le­ní roz­vi­nu­té na tako­vé úrov­ni, aby se doká­zal v pro­blé­mu rych­le zori­en­to­vat a rea­go­vat, samo­zřej­mě u něj nasta­ne časo­vý pro­blém.

Dá se vypl­ňo­vá­ní mate­ma­tic­kých tes­tů lido­vě řeče­no nacvi­čit?
Způsob, jakým zkouš­ka pro­bí­há, vede k tomu, že se vyu­ču­jí­cí sna­ží se žáky pro­cvi­čo­vat úlo­hy obsa­že­né v minu­lých tes­tech a také indi­vi­du­ál­ní pří­pra­va žáka spo­čí­vá pře­de­vším v řeše­ní tes­tů.  Procvičování tes­tů  tak zabí­rá hodi­ně času a to na úkor roz­vo­je a pře­de­vším zafi­xo­vá­ní mate­ma­tic­kých kom­pe­ten­cí žáka.

Podobnou ten­den­ci bychom moh­li sle­do­vat i v hodi­nách čes­ké­ho jazy­ka, neú­spěš­nost celo­stát­ně v didak­tic­kých tes­tech přes­to stoup­la. Platí to i pro ústec­kou umprum­ku?
V naší ško­le se nedá říci, že by se výsled­ky didak­tic­kých tes­tů z mate­ma­ti­ky výraz­ně zhor­ši­ly, jde spí­še o setr­va­lý stav. K něja­ké­mu patr­né­mu zhor­še­ní v pod­sta­tě nedo­šlo ani v čes­kém, ani v ang­lic­kém jazy­ce. Výsledky více­mé­ně odpo­ví­da­jí také minu­lým letům.

V čes­kém jazy­ce dojde s ohle­dem na nove­lu Školského záko­na ke změ­ně u opra­vo­vá­ní slo­ho­vých pra­cí. Stejně jako v roce 2012 budou tex­ty opra­vo­vat exter­ní hod­no­ti­te­lé. Souhlasíte s ní a pova­žu­je­te ji za změ­nu dlou­ho­do­bou?
Jestli bude dlou­ho­do­bou, o tom tro­chu pochy­bu­ji. Mezi dobou, kdy se cen­t­rál­ní opra­vo­vá­ní vyzkou­še­lo popr­vé, a sou­čas­nos­tí nedo­šlo k něja­kým pod­stat­ným sys­té­mo­vým změ­nám. Osobně se domní­vám, že by lep­ší ces­tou bylo pone­chat hod­no­ce­ní ve ško­le, kde je žák při­pra­vo­ván.  Měl by být  ale vytvo­řen sys­tém, kte­rý je scho­pen kon­t­ro­lo­vat, jak hod­no­ce­ní ve ško­lách pro­bí­há, zda je v sou­la­du s poža­dav­ky.  Dozvídáme se jen, že to tak na někte­rých ško­lách neby­lo, nezná­me však důsled­ky.

Netajíte se názo­rem, že sou­čas­nou matu­ri­tu pova­žu­je­te za tzv. „pře­zkouš­ko­va­nou“. Mohl bys­te ten­to svůj postoj čte­ná­řům objas­nit?
Když spo­čí­tá­te jed­not­li­vé čás­ti, zjis­tí­te, že se matu­ri­ta sklá­dá z celé řady zkou­šek, žáci se na ně při­pra­vu­jí tro­chu izo­lo­va­ně. Celé se to odví­jí jako řada díl­čích zkou­šek. Zajímavým uka­za­te­lem je porov­ná­ní cel­ko­vé neú­spěš­nos­ti vzta­že­né k počtu matu­ru­jí­cích a neú­spěš­nos­ti vzta­že­né k počtu zkou­šek.

Jak tako­vé porov­ná­ní vyzní­vá?
Neúspěšnost vzta­že­ná k cel­ko­vé­mu počtu zkou­šek je méně než polo­vič­ní, v našem pří­pa­dě cca 10%. Pokud máte urči­tý počet žáků s při­způ­so­be­ním pod­mí­nek, vět­ši­na z nich má pro­blém zvlád­nout didak­tic­ké tes­ty z čes­ké­ho a ang­lic­ké­ho jazy­ka. I kdy­by v ostat­ních čás­tech byli sebe­lep­ší, a to čas­to jsou, spa­da­jí mezi neú­spěš­né.

Letos jste se také potý­ka­li s nedo­sta­teč­ný­mi výsled­ky u prak­tic­ké matu­rit­ní zkouš­ky, to dří­ve nebý­va­lo zvy­kem. Čím si to vysvět­lu­je­te?
Mám pocit, že se pro­mí­tá zvý­še­ná časo­vá nároč­nost pří­pra­vy na stát­ní část matu­rit­ní zkouš­ky. Pokud vní­má­me střed­ní odbor­né ško­ly tak, že při­pra­vu­jí žáky pro jejich uplat­ně­ní v pra­xi, sni­žo­vá­ní úrov­ně výsled­ků pro­fi­lo­vé čás­ti není víta­ný jev. U prak­tic­ké zkouš­ky se v posled­ních letech obje­vu­je hor­ší pří­stup žáků a tím pádem i hor­ší výsle­dek. Jestliže jsme v minu­lých letech měli nedo­sta­teč­nou z prak­tic­ké zkouš­ky výji­meč­ně, nyní je to jevem dosti čas­tým. Odráží to také sku­teč­nost, že žáci mají pro­blém se včas­ným plně­ním úko­lů. Mám pocit, že se obec­ný vztah k pra­cov­ním čin­nos­tem a prá­ci  se v posled­ních letech u žáků zhor­šu­je.

Ze střed­ních škol dlou­ho­do­bě zazní­vá povzdech, že může matu­rit­ní obo­ry stu­do­vat prak­tic­ky kdo­ko­liv. Systém finan­co­vá­ní je ovšem k tomu­to prak­tic­ky nutí. Může se stát, že vyso­ký počet neú­spěš­ných u matu­rit pove­de ke sní­že­ní počtu žáků a vyš­ší­mu zájmu o učeb­ní obo­ry?
To je otáz­ka hod­ně slo­ži­tá a nemys­lím si, že se výsled­ky matu­rit pro­je­ví do zájmu o učeb­ní obo­ry nějak výraz­ně. Řada rodi­čů žáků devá­tých tříd uva­žu­je ve smys­lu „zku­sí­me to“.  Neřekl bych, že je vše  jen pro­blém finan­co­vá­ní. Další pro­blém vidím  v roz­tříš­tě­nos­ti nabíd­ky.  Významnou roli hra­jí i dal­ší spo­le­čen­ské a poli­tic­ké vli­vy.

Co mohou lépe udě­lat samot­ní rodi­če? Odhadnout lépe schop­nos­ti své­ho dítě­te, nenu­tit je do stu­dia, kte­ré by pro ně bylo neú­měr­ně nároč­né a v němž by neza­ži­lo úspěch?
Je zná­mé a prů­zkumy nám to potvr­zu­jí, že dnes žák vychá­ze­jí­cí ze základ­ní ško­ly v men­ším počtu pří­pa­dů roz­ho­du­je o výbě­ru ško­ly a obo­ru. Většinou se řídí přá­ním rodi­čů, čas­tě­ji mat­ky. Školám kom­pli­ku­je situ­a­ci způ­sob při­jí­má­ní žáků, kte­ří si mohou dát při­hláš­ky na více škol, mohou si po při­je­tí vzít zpět zápi­so­vý lís­tek, pře­jít na jinou ško­lu. Z při­jí­ma­cí­ho říze­ní se stá­vá svým způ­so­bem lici­ta­ce. Vytrácí se chuť žáků jít od základ­ní ško­ly za něja­kým cílem, před­sta­vou, pro kte­rou by byli ochot­ni ledasco udě­lat. V momen­tě, kdy vědí, že se v pří­pa­dě nepři­je­tí na jed­nou ško­lu dosta­nou jinam, pocho­pi­tel­ně moti­va­ce sláb­ne.

V sou­vis­los­ti s tou­to pro­ble­ma­ti­kou jsem sly­šel dost drs­ný názor, že v aktu­ál­ně nasta­ve­ném sys­té­mu ztrá­cí dru­hé polo­le­tí 9. tří­dy smy­sl. Z úst paní minis­try­ně ale slý­chá­vám spí­še návrhy na pro­dlou­že­ní vzdě­lá­vá­ní než jeho zkrá­ce­ní.
Domnívám se, že u nás exis­to­val vzdě­lá­va­cí sys­tém, kte­rý svou úro­veň měl. Kazíme ho růz­ný­mi neu­vá­že­ný­mi zása­hy, kte­ré nejdou vrá­tit zpět. Faktem je, že sami žáci ze základ­ních škol při­zná­va­jí, že po absol­vo­vá­ní při­jí­ma­cí­ho říze­ní se výu­ka tak tro­chu roz­pa­dá. Ochota dětí fun­go­vat napl­no se vytrá­cí. Motivace je téměř nulo­vá.

Nemohu se zba­vit dojmu, že téma při­jí­ma­cích zkou­šek a matu­rit nyní zůstá­vá ve stí­nu medi­ál­ně nej­ví­ce sklo­ňo­va­né inklu­ze. Čekáte vy osob­ně v příš­tích letech spí­še sta­bi­li­za­ci sys­té­mu vstup­ních a výstup­ních zkou­šek, nebo opak?
Abych prav­du řekl, nedo­ká­žu odhad­nout, jakým způ­so­bem se budou obě zkouš­ky dále vyví­jet. Vše zále­ží na tom, jakým způ­so­bem se zvlád­ne situ­a­ce kolem inklu­ze, jak to bude v pra­xi fun­go­vat. V této fázi je to otáz­ka pro základ­ní ško­ly, na střed­ních ško­lách není zatím tato věc až tak  akut­ní. Snad tlak na počty žáků inte­gro­va­ných v rám­ci inklu­ze do běž­ných matu­rit­ních obo­rů nebu­de tak výraz­ný. Pokud nasta­ne a bude se řešit obdob­ně jako již zmí­ně­né při­způ­so­be­ní pod­mí­nek matu­rit­ní  zkouš­ky, při­spě­je to k dal­ším pro­blé­mům. Slovně věci popi­so­vat a hovo­řit o jejich pro­spěš­nos­ti je jed­na věc, odhad­nout budou­cí rea­li­tu věc dru­há a úspěš­ně rea­li­zo­vat záměr je věc až tře­tí. Nemohu se zba­vit dojmu, že se ve věci inklu­ze  odbor­né veřej­nos­ti, kte­rá pří­mo rea­li­zu­je vzdě­lá­vá­ní, aktu­ál­ně slu­chu nedo­přá­vá.

Jan Pokorný