Fantastický úspěch absolventky umprumky!

Mnichov/Ústí n. O. – Bývalí stu­den­ti Střední ško­ly umě­lec­ko­prů­mys­lo­vé Ústí nad Orlicí děla­jí své domov­ské „umprum­ce“ dob­ré jmé­no. Po gra­fi­ko­vi Jakubu Bachoríkovi, kte­rý před nedáv­nem zís­kal oce­ně­ní Studentská gra­fi­ka roku spol­ku Hollar, zazá­ři­la také Adéla Wiesenbergová. Návrhářka, jež v Ústí stu­do­va­la obor Design oděvů a matu­ro­va­la v roce 2010, dokon­ču­je aktu­ál­ně magis­ter­ské stu­di­um na Západočeské uni­ver­zi­tě v Plzni a zabý­vá se navr­ho­vá­ním šper­ků. Její talent a píle neušla pozor­nos­ti v sou­sed­ním Německu.

Talent 2017 v Mnichově

Bližší sezná­me­ní s úspě­chem Adély Wiesenbergové bere dech. A to doslo­va. V sou­tě­ži Talente 2017, jejímž pořa­da­te­lem je insti­tu­ce a gale­rie Klimt 02, se sta­la abso­lut­ní vítězkou v kon­ku­ren­ci nejen němec­kých návr­há­řů a návr­há­řek, ale také sou­tě­žích z dal­ších zemí.

Mezi lau­re­á­ty pres­tiž­ní­ho pod­ni­ku jsou letos desig­né­ři z Belgie, Itálie, Jižní Koreje, Japonska či Izraele. Zdůvodnění poro­ty při­zná­vá prá­ci Adély Wiesenbergové vyso­kou kva­li­tu. „Tato poe­tic­ká prá­ce posou­vá hra­ni­ce mezi šper­kem, módou a doku­men­tem a záro­veň expe­ri­men­tu­je s růz­ný­mi mate­ri­á­ly v módě,“ oce­ňu­je dílo absol­vent­ky SŠUP Michaela Braesel, ředi­tel­ka pořá­da­jí­cí spo­leč­nos­ti. K letoš­ní­mu roč­ní­ku sou­tě­že nej­vět­ších svě­to­vých talen­tů dodá­vá její kole­ga Wolfgang Lösche násle­du­jí­cí: „Výběr 2017 cílí nejen na pre­zen­ta­ci sou­čas­ných tren­dů, ale také chce pou­ká­zat na jed­not­li­vé prá­ce ve vzta­hu k sobě navzá­jem a pro­zkou­mat hlou­bě­ji spo­leč­né zájmy tvůr­ců. Každý rok obdr­ží­me obrov­ské množ­ství při­hlá­šek z pole šper­kař­ství, pro­to bylo pro poro­tu obzvláš­tě obtíž­né udě­lat výběr. Letos byla pale­ta tech­nik obzvláš­tě boha­tá: kro­mě mag­ne­to­vých lamp a nová­tor­ských desig­nů umy­va­del byly k vidě­ní mimo jiné krys­ta­ly ros­tou­cí z tex­ti­lií, tex­ti­lie rea­gu­jí­cí na vlh­kost a měni­tel­ný stan. I letos jsou sou­čás­tí hlav­ních tahá­ků Talentu kom­bi­na­ce růz­ných nezvyk­lých nápa­dů, nová­tor­sky kon­cep­tu­ál­ních a este­tic­kých pří­stu­pů. Výstavy před­sta­vu­jí sna­hu o ino­va­ci a nezvyk­lé způ­so­by a záro­veň přá­ní pro­po­jit tyto nové pří­stu­py s tra­dič­ní­mi řeme­sl­ný­mi postu­py.“

Silný roč­ník,“ vzpo­mí­ná peda­gož­ka

Obor Design oděvů má ve ško­le, jež si letos při­po­mí­ná 125 od zalo­že­ní, nejdel­ší tra­di­ci. Ta však sama o sobě nezna­me­ná bez­sta­rost­nou exis­ten­ci. V počet­né kon­ku­ren­ci dal­ších škol se vyu­ču­jí­cí potý­ka­jí s pro­měn­li­vým zájmem i kva­li­tou žáků a žákyň. „Ročník, v němž půso­bi­la Adéla, byl ale jed­no­znač­ně sil­ný. Její spo­lu­žač­kou byla tře­ba Monika Štaudová, kte­rá u nás v loň­ském škol­ním roce vyu­čo­va­la a nyní navr­hu­je pro fir­mu Blažek. Další její býva­lá spo­lu­žač­ka nyní navr­hu­je pro fir­mu Litex. Kéž bychom měli tako­vých stu­den­tek víc!“ neskrý­vá svo­je poci­ty Jana Salabová, vedou­cí obo­ru Design oděvů SŠUP.

Na svo­ji někdej­ší svě­řen­ky­ni vzpo­mí­ná v dob­rém a zmi­ňu­je někte­ré kolek­ce, jimiž se do dějin umprum­ky nesma­za­tel­ně zapsa­la. „Její matu­rit­ní prá­ce na moti­vy Kaplického návr­hu Národní knihov­ny byla vyni­ka­jí­cí, dodnes se jí na pre­zen­ta­cích chlubí­me. Taktéž v roce 2010 se kona­la celo­stát­ní akce 14 kle­no­tů v srd­ci Evropy – šaty pro Českou Miss. Náš kraj repre­zen­to­val model inspi­ro­va­ný tra­di­cí Velké par­du­bic­ké, jeho autor­kou byla prá­vě Adéla,“ při­po­mně­la dal­ší úspěš­nou kolek­ci Adély Wiesenbergové peda­gož­ka Jana Salabová.

Inspirace bojo­vým umě­ním

Podnětem pro výraz­ný úspěch Adély Wiesenbergové bylo loň­ské zadá­ní let­ní semest­rál­ní a klausur­ní prá­ce na téma Dech. Autorka popsa­la svo­ji ces­tu k ori­gi­nál­ní­mu dílu násle­du­jí­cím způ­so­bem: „Hlavním inspi­rač­ním zdro­jem je japon­ská Yakuza. Kolekce náhr­del­ní­ků je vytvo­ře­na tak, aby vyja­d­řo­va­la jakousi ces­tu bojov­ní­ka Yakuzy. Náhrdelníky jsou zho­to­ve­ny z exo­tic­kých dře­vě­ných dýh, kte­ré jsou pře­klá­da­né přes sebe tak, aby evo­ko­va­ly karet­ní hru kabu­fuda.“